FAZOL
Dle systematiky si pod pojmem fazole můžeme představit dva odlišné rody těchto významných rostlin – fazol (Phaseolus) a vigna (Vigna) – do tohoto rodu patří fazolky mungo či adzuki a bude o nich pojednáno níže u vigny. Ve stejné klasifikační úrovni se nachází i soja (rod Glycine).
FAZOL (Phaseolus)
Tento botanický rod zahrnuje pro nás 4 zajímavé druhy, které byly šlechtěné (mnohdy již tisíce let):
1) Phaseolus acutifolius A.Gray - fazol ostrolistý
2) Phaseolus coccineus L. - fazol šarlatový
3) Phaseolus lunatus L. - fazol měsíční
4) Phaseolus vulgaris L. - fazol obecný
1) Fazol ostrolistý
(Phaseolus acutifolius): "tepary beans" jejich domovem je Mexiko a jihozápad USA - Sonorská poušť), jsou pěstovány v pouštních oblastech, kde je indiáni vysazovali po deštích. Po vyklíčení již rostlina další zvláštní závlahu nepotřebuje – je velice odolná suchu. Sama jsem si přivezla pytlík tepary fazolí s tím, že část jsme snědli a hrst jsem si schovala na vysazení. Bohužel rostlinky vyrostly, ale patrně je na ně u nás moc vlhko nebo jim prostě něco v půdě chybělo a bohužel se mi je nepodařilo odsemenařit.
2) Fazol měsíční
Phaseolus lunatus L.: u nás se jedná o méně známý druh fazolí (ale dají se u nás rovněž sehnat). Dle jejich původu existují dva typy: fazole Lima – domestikované v Andách (mají větší semena) a fazole Sieva – domestikované v Mexiku z místních planých rostlin. U nás prý tento druh fazolu úspěšně plodí jen při předpěstování (zdroj info: botany.cz). U nás jsem jej našla v sortimentu ekofarmy Blatnička.
3) Fazol šarlatový
Phaseolus coccineus L.: je u nás dlouhodobě pěstovaný druh fazolí.
PĚSTOVÁNÍ
Má větší prostorové nároky. Rostlina dorůstá délky 4 m a je opravdu bujná – k jedné opoře (délka opory nad zemí musí být alespoň 2,5m) sázíme 3-4 semena. Vyžaduje plné slunce a zajištění cirkulace vzduchu (nesázíme moc nahusto). Při vlhčím počasí a zejména na méně vzdušných místech může docházet k rozvoji plísní. Spon výsevu je 60x90 cm. Termín setí je co nejranější - s ohledem na možné mrazíky, potřebují k probuzení teplotu nejméně 10 °C. Klíčí na rozdíl od fazolu obecného hypogeicky (děložní lístky se vyvíjejí již pod zemí).. Po vyklíčení však lépe snáší chladnější klima než ostatní fazole. . před výsevem je dobré semena namočit do podpůrného roztoku (viz doporučení) nebo alespoň nechat nabobtnat ve vodě. Lusky dozrávají průběžně, abychom stihli sklidit vanou většinu sklizně je dobré, pokud již máme semena rozpěstovaná, dát je do země i dříve než po ledových mužích. Pokud mráz nepřijde, získáme mnohem lepší sklizeň. Je nutná průběžná sklizeň lusků.
Fazol šarlatový je díky svému bujnému růstu a nádhernými dekorativními květy vhodný i k porůstání zahradních zástěn.
CHOROBY A ŠKŮDCI
Obranou proti zrnokazu, který působí škody na skladovaných fazolích je výmlat ihned po vysušení suchých lusků a následné uložení semen na 2 dny do mrazáku.
POUŽITÍ
Semena je nutné při kuchyňské úpravě dostatečně povařit, kvůli přítomnému toxickému proteinu Phytohaemaglutininu. Velmi mladé lusky, ještě bez semen, se také dají použít jako přílohová zelenina a o něco starší lusky, s již počínajícími semeny, se sterilizují a používají jako tzv. zelené fazole na omáčky i saláty. Suché prázdné lusky se sbírají jako léčivka (snížení hladiny glukózy při cukrovce), Indiáni z centrální části Ameriky konzumují i škrobnaté ztloustlé kořeny (zdroj info:botany.cz)
Semenaření: jedná se o cizosprašnou rostlinu - na zahradu proto vybíráme pouze jedinou varietu a kontrolujeme, zda někdo ze sousedů rovněž tento typ fazolu nepěstuje. S klasickými tyčkovými fazolemi se nekříží. Při příznivém utváření terénu (mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) ve vzdálenosti nejméně 150m nesmí kvést jiná odrůda šarlaťáků. Vybíráme rostliny s bohatě nasazenými lusky, přednostně nejdříve dozrálé velké lusky, bez deformací jak lusků, tak semen a pro danou odrůdu s typickými vlastnostmi. (zdroj info: Gengel.cz)
3.1. "Scarlet" V semínkovně je k dispozici osivo s fialovo-černými semeny, přesný název odrůdy však neznáme. V angličtině je tato barevná varianta označená jako "Scarlet runner". Před výsevem doporučuji semeno namočit dle techniky HWT (viz doporučení semínkovny). Jednak jako prevenci proti chorobám ale rovněž i k lepšímu naklíčení a omezení zplesnivění semen v půdě.
4. Fazol obecný
Phaseolus vulgaris L. Dle habitu (vzhledu rostliny) vyčleňujeme convar. vulgaris jako typy popínavé a convar. nanus typy keříčkové. Tyčkové se dají rozdělit ještě na dva podtypy – a to "bujně rostoucí" a na "mírně rostoucí". Mírně rostoucítypy se pak hodí k pěstování v polykultuře tří sester – více k tomuto je uvedeno ve stati o kukuřici. Dle použití v kuchyni se pak fazole člení na fazol zahradní – který nemá pergamenovou vrstvu a dá se použít tedy i na zeleno a na fazol polní, který má pergamenovou vrstvu a pěstuje se výhradně na semeno. Speciální kategorií jsou pak fazole pro sklizeň ve voskové zralosti. Tento typ fazolí a hlavně způsob jejich sklizně a konzumace není u nás obvyklý. Francouzi, milovníci této zeleniny, jim říkají flageolette. Jejich velká semena se sklízí tehdy, když jsou ještě měkká, nazatvrdlá, ale již plně vyvinutá. Vylupují se z lusků, krátce se povaří a používají se do zeleninových salátů. (dobrasemena.cz).
PĚSTOVÁNÍ
s výsevem se začíná začátkem května až začátkem července. Dle tradice z Drnovic, se fazole vysévají do země na sv. Floriána (4.5.). Před výsevem je dobré fazole "namořit" v teplé vodě (viz stať o "prevenci šíření chorob", HWT) a následně chvíli ve vodě chladnější, pak hned vysévat na záhon. Pozor na dlouhé namáčení, kdy semenům dojde kyslík a začnou kvasit – zrovna v případě fazolí se to může stát velmi snadno. V případě potřeby (např, když je nestihneme hned vyset) je možné fazole nechat po "namoření" lehce předklíčit na nakličovací misce. Takto člověk lépe pozná, která semena má cenu sázet a která jsou na vyhození. Spon výsevu je u tyčkových bujně rostoucích fazolí je 60x80cm a do hnízda sázíme 4-6 zrn (délka tyče min. 2m nad zemí). U keříčkových je to 30-40 x 10-20 cm. Případně pak po hnízdech s 3-4 semeny 20-25 cm od sebe. U keříčkových fazolí je důležité dát pozor na poléhání, kde by lusky mohly začít od země plesnivět. Dostatek vlhkosti potřebují fazole po výsevu, dokud se neobjeví první pravé lístky, pak už jsou k sušším podmínkám odolnější. Po deštích je dobré do vlhkých porostů fazolí nikterak nezasahovat, čímž se eliminuje případné rozšiřování patogenů.
SEMENAŘENÍ
obecně vybíráme dlouhé, rovné, rovnoměrné lusky se stejně velkými nepoškozenými semeny s jasnou kresbou ze zdravých bujně rostoucích rostlin s bohatou násadou lusků – selektujeme na ranost, tedy upřednostňujeme semena, která uzrála na rostlině co nejdříve. U odrůd určených primárně ke konzumaci zelených lusků si označíme rostliny s pěkně "masitými" lusky, které pak necháme dozrát (opět ty nejrannější lusky). U keříčkových odrůd dáváme pozor, zda se rostliny nevytahují do výšky a uchovávají si stále keříčkový charakter. Fazol obecný je samosprašný, zejména za suchých let jej však může častěji navštěvovat hmyz, který způsobí pokřížení, proto se na zahrádkách doporučuje pěstování jednotlivých odrůd s rozestupy 10-20m u tyčkových a 3-5 metrů u keříčkových s proložením nějakých jiných rostlin atraktivnějších pro hmyz. Po sklizni suchých lusků je potřeba je co nejdříve po vysušení vyloupat a dát na pár dní do mrazáku, jako prevence proti zrnokazovi.
Před výsevem doporučuji HWT metodu – viz doporučení semínkovny, podrobnější informace pak naleznete ve skvělé publikaci pana Dostálka – Pěstujeme si vlastní semínka.Pokud jste na tom obdobně jako já a nedostává se vám dostatek místa pro potřebnou separaci zvolených odrůd a nechcete se jich vzdát, pak doporučuji dobře si zapamatovat jak má daná fazol vypadat a třídit osiva podle tohoto kritéria – případní kříženci skončí v kuchyni
POUŽITÍ
Stejně jako u fazolu šarlatového je potřeba semena při kuchyňské úpravě dostatečně povařit, kvůli přítomnému toxickému proteinu Phytohaemagglutininu. V Americe se tradičně do fazolových jídel používá jako koření merlík vonný, v Asii se fazole vaří s řasou kombu. U nás je tradiční saturejka
