RAJČATA
Málo která zelenina je tak oblíbená jako rajčata. Přestože mají rajčata vysoké nároky, pěstují se docela snadno. Pro většinu zkušených i začínajících zahradníků je pěstování rajčat prioritou. Je nespočet různých druhů, chutí a barev a není jednoduché mezi nimi vybrat.
Odrůdy rajčat jsou buď tradiční odrůdy vzniklé klasickým šlechtěním nebo hybridní (F). Hybridní odrůdy vznikají řízeným opylováním dvou nebo několika čistých odrůd a jejich největší nevýhodou je, že se nedají dále semenařit. Ve většině případů hojně plodí, jsou odolné vůči chorobám nebo praskání. Což je velkou výhodou především pro komerční pěstování. Ze semen hybridních rajčat už ovšem nikdy nevypěstujme to stejné a musíme nakupovat osivo znovu každý rok. Ze semen tradičních odrůd získáme za dodržení elementárních pravidel semenaření stejné potomstvo, takže si ho můžeme množit sami s tím, že udržují své vlastnosti. Staré, tradiční odrůdy rajčat většinou chutnají nejlépe a vyhrávají skoro vždy při srovnávacích testech chutí. I když u některých starých odrůd můžeme vidět nedostatky, rajčata bývají chuťově prvotřídní.
PĚSTOVÁNÍ
Chuť a zdraví rajčat je silně ovlivněna podmínkami pěstování. Rajče je teplomilná rostlina, to znamená, že je citlivá na mráz, ven vysazujeme až pominou poslední mrazíky. Rajčata je nutné předpěstovat, takže k tomu potřebujeme trochu času, místa, a světla.
Doporučujeme s výsevem začít 6-12 týdnů před tím, než budeme rajčata vysazovat. Vyséváme nejdříve v polovině února a to především, když připravujeme sadbu do skleníku nebo fóliovníku. Nejlepší datum pro předpěstování rajčat, která jdou na záhon nebo na balkon je začátek až polovina března. Pokud však máte špatné světelné podmínky a rostliny by se Vám hodně vytahovaly, pak je lepší výsev odložit až na začátek dubna a vybrat nějakou rannější odrůdu. Sazeničky sice budou menší, ale doženou to a bude se s nimi lépe pracovat než s tenkými dlouhými "pastelkami".
Semena vyséváme do výsevní misky nebo do sadbovačů a zasypeme centimetrovou vrstvou substrátu. Pokud nejste mistři horkého kompostování, raději Vám doporučujeme si výsevní substrát koupit. Někdy na výsev používáme i kokosovou drť. Většinou se nedoporučuje používat na pěstování sazenic zeminu ze zahrady, leda bychom ji sterilovali v troubě. Ideální teplota pro klíčení je 20-25°C. Během klíčení je vhodné sadbovač uzavřít plastovým víkem nebo folií a každý druhý den větrat aby se vyměnil vzduch. Rostliny rostou rychle a brzy se vytáhnou, proto bychom po vyklíčení měli mít sazenice na světle. Zmíněné přílišné vytahování rostlin je dáno snadnou rovnicí, kdy: hodně tepla + málo světla = vytáhlé tenké sazenice
Zhruba za 14 dní po výsevu přepícháme do sadbovačů, kelímků nebo květináčů. Vzešlé semenáčky rostou nejlépe při teplotách 16-21°C. Při přesazování dáváme pozor na stonek, velmi snadno se poškodí a naruší se jeho schopnost vést vodu a živiny.
Před přesazováním rajčat na konečné stanoviště je dobré rostliny postupně otužovat.
Při přesazování na záhon nepotřebují nijak zvlášť jemnou a připravenou půdu. Kořenový systém je bohatý a silný. Rajčata sázíme alespoň 40 cm od sebe. Po výsadbě můžeme záhony zamulčovat. Tato vrstva pak složí současně jako mulč a hnojivo.
PŮDA A PĚSTEBNÍ POTŘEBY
Rajčata dávají přednost dobře propustné, úrodné půdě s vysokým obsahem organických látek. Nejvyšší výnosy poskytují úrodné jíly a hlíny, ale lehčí půdy, které rychle vysychají a prohřívají se, mohou přinést dřívější sklizeň. Rajče snáší mírně kyselé půdy, nejproduktivnější je při pH 6,0 až 6,8.
Rajče je náročné na výživu a mělo by se hnojit organickou směsí bohatou na fosfor a draslík a obsahující mírné množství dusíku.
Rajčata potřebují denně alespoň 8 hodin přímého slunce a při větším oslunění se vyvíjejí rychleji. Pokud je to možné, pěstujte je na mírném svahu s jižní nebo jihovýchodní expozicí. Rajčata pocházejí z tropických oblastí a mají největší nároky na světlo ze všech běžných druhů zahradní zeleniny. Rajčata je možné dlouhodobě pěstovat na témže místě.
Choulostivější odrůdy je dobré pěstovat "pod stříškou", kdy na rostliny svrchu neprší, čímž se výrazně sníží tlak houbových chorob. Dá se využít např. prostor před dřevníkem, u jižní stěny domu a podobně...
! Při přebytku dusíku rostliny bujně rostou, ale pomalu kvetou a nasazují plody. Rajčata potřebují více vápníku než mnoho dalších plodin. Pokud mají plody hnilobu na špičce, znamená to, že mají nedostatek vápníku.
ROZDĚLENÍ RAJČAT PODLE RŮSTU
Rajčata rozdělujeme na determinantní což jsou keříčková a indeterminantní jsou naopak popínavá/tyčková.
Keříčková rajčata poskytují úrodu dříve než tyčková ale poměrně krátkou dobu. Na péči jsou nenáročná. Nemusíme zaštipovat postranní výhonky a nepotřebují oporu nebo jen minimální. Ale je to něco za něco. Často nedosahují tak plné chuti.
Tyčková rajčata poskytují mnohem větší úrodu na stejnou plochu jako keříčková a dozrávají až do konce sezony. Chuťově jsou úplně někde jinde, než rajčata keříčková a to protože mají vyšší poměr listů k plodům jsou schopny zásobovat plody cukrem a látkami tvořícími chuť. U tyčkových rajčat musíme zaštipovat postranní výhonky abychom měli bohatší a větší úrodnost, ale není to nic složitého.
Kromě tyčkových a keříčkových máme ještě semideterminantní typ, který je něco mezi. Plodí stejně jako keříčková ale vyžadují většinou oporu. Tvoří okolo 5 - 7 vijanů a dále se už nerozrůstá.