PREVENCE ŠÍŘENÍ CHOROB A ŠKŮDCŮ PROSTŘEDNICTVÍM semínek

PRÁCE S OSIVEM PŘINESENÝM ZE SEMÍNKOVNY

· Osivo po přinesení domů nejprve prohlédněte a případně odstraňte nevyhovující (deformovaná, příliš malá či odlišně zbarvená semena).

· Namáčení před výsadbou: pokud to jejich velikost dovolí, doporučujeme semena, případně cibulky či hlízy před výsadbou "namořit". Možných způsobů je vícero a je potřeba je vyzkoušet. U drobných semen, je také možné využití prvního kroku (zmiňovaného v odstavci níže) a následně semena usušit a vysít (ovšem je potřeba dát velký pozor aby semena nebyla vlhká příliš dlouho a nezačala klíčit!).

Uvádím postup, který momentálně sama testuji:

1. Metoda HWT (high water temperature):

Semena se předehřejí 4 min. ve vodě teplé cca 37 °C, poté se namáčejí do 50°C teplé vody po dobu 20 min – teplotu je potřeba po celou dobu udržet přibližně na této hodnotě pomocí trouby či sušičky, hrnce s horkou vodou…. Tato procedura by měla zničit zárodky virových či houbových onemocnění a přitom nezabít zárodek samotný. Pro vegetativní části (cibulky, stroužky, hlízy doporučuji raději teplotu o něco nižší – 46°C. Původně zkoušených 50°C mělo markantní vliv na výrazné zpomalení klíčení. Další informace k metodě jsou např. zde: https://ag.umass.edu/services/hot-water-seed-treatment Je potřeba dodat, že namísto čisté vody se dá použít odvar z přesličky.

Návod na přípravu odvaru je zde: vezmete cca 100g sušené přesličky, zalijete 1 litrem studené vody, druhý den přivedete k varu a 30 minut povařte (https://www.veronica.cz/otazky?i=357).

Edit k postupu za sezónu 2020:

BRAMBORY: tato procedura výrazně zpomaluje rašení hlíz u brambor – pokud má člověk obavu z virových či dalších chorob – např. při znovupoužívání sadby vlastních brambor, je potřeba hlízy ošetřit nejlépe již v lednu/začátkem února nebo je zkusit ošetřit hned po sklizni před jejich uložením do sklepa. Upřímně, nemáme průkazně otestováno, zda tato metoda brambory virových infekcí opravdu zbaví či alespoň omezí jejich výskyt, používáme toto jako preventivní krok.

ČESNEK: v případě česneku nemohu metodu doporučit, neboť stroužky následně velice špatně vzcházely a ztráty byly opravdu citelné oproti srovnávací neošetřené skupině – u česneku doporučuji následný krok druhý.

KUKUŘICE, RAJČATA, PAPRIKY, lilek, hrách, cizrna: u těchto plodin mám metodu vyzkoušenou a na následné klíčení nemá žádný vliv. Porosty jsem měla doposavad zdravé, pěkné.

2. Namáčení osiva do podpůrného roztoku s přátelskými mikroorganismy:

V případě potřeby ochrany před fusáriem, doporučuji některý z přípravků obsahující spory hub rodu Trichoderma, což je lidově řečeno likvidátor patogenů v půdě a strážce rovnováhy. Zavelmi specifických situací(např. v půdách Na příkladu česneku pan Kozák doporučuje přípravek Rizocore (https://www.cesnek.cz/rizocore-vitalita-pro-cesnek). Kromě Trichoderma harzianum přípravek obsahuje i Bacillus megaterium, tento organizmus zase přetváří fosfor obsažený v organické hmotě půdy do podoby přijatelné pro rostliny. A obsahuje i mykorrhizní houby, které zjednodušeně řečeno navazují na kořeny rostlin a tím jim výrazně zvětšují jejich pole působnosti v hledání vody, ale zajišťují i dopravu mnoha důležitých prvků (Ca, Mg, K, N, P). Obdobně je doporučován i přípravek Gliorex, který obsahuje spóry hub rodů Clonostachys a Trichoderma (Kozák, V., 2018, Využití přípravků při pěstování druhu Allium sativum L., dipl. práce). Samozřejmě se dají použít i přípravky obsahující jen mykorrhizní houby, které jsou obvykle běžně dostupné v zahrádkářských obchodech. Jistě pomůžou k lepší vitalitě rostlin, nicméně ochranu proti patogenům neposkytují.

Ke všem zmiňovaným organizmům považuji za nutné dopsat, že se běžně vyskytují ve zdravé půdě, tedy oklikou se dostáváme k mé úvodní poznámce o zdravé půdě, to je základ a cíl, kam bychom na zahradách měli mířit 😊

Teď k vlastnímu postupu: "namořené" osivo z kroku jedna (1.) se namočí do malého množství převařené dešťové vody, ve které se předem rozmíchala část prášku s užitečnými mikroorganizmy. Voda by měla být pokojové teploty a namáčení by mělo trvat min. 4 hodiny. Pro tyto účely by se měly dát použít jak přípravky obsahující mykorrhizní houby, kterých je na trhu celkem dost tak přípravek Gliorex i Rhizocore. Takto nachystané osivo ideálně týž den vyséváme na záhony. Pokud to není možné, osivo skladujeme ve vlhku – ideálně na nakličovacích miskách a vyséváme co nejdříve. Toto se mi osvědčilo zejména u hrachu, cizrny, hrachoru a bobu, kdy po odložení na nakličovací misku a výsadbě až druhý den po namáčení vše dobře vzcházelo i v chladném brzkém jarním počasí. Vodu s mikroorganizmy, která zbyde po namáčení, nastříkejte plošně přímo na záhony, a buď lehce zapravte nebo lehce zamulčujte vhodným materiálem. Organizmy se v půdě zabydlí.

Nejlepšího účinku přípravků obsahujících houbu rodu Trichoderma je možno dosáhnout při podzimní aplikaci přímo na záhony. Houba má pak přes zimu dostatek času na rozklad zmiňovaných patogenů.

EDIT 2020: Tento krok – tedy koupání v roztoku s přátelskými organismy velice doporučuji použít na semena kukuřice a také na česnek, kde právě výskyt fusaria může být dosti problematický).

3. Nekomerční varianta, pro zahradní pokusy:

Kdo by se chtěl vyhnout nákupu komerčních produktů, lze se vydat cestou domácího množení těchto organizmů. Podrobnosti k tomuto způsobu jsou sepsány v knize od mexického autora J.I.S. Zamory, kterou do slovenštiny přeložil Tim Szabo: Manuál o mikrobiotě při remineralizacii pody v rukách rolníka.

NEBO se můžete více pověnovat tématu kompostování a máčet semena v kompostovém čaji .-)) - doporučuji přednášky Dr. Elaine Ingham, Michaela Phillipse či Joela Williamse – zde mohu odkázat na bohatý zdroj přednášek na youtube v angličtině.

Každopádně jarní výsevy rostlin s většími semeny – zejména u hrachu, cizrny velice doporučuji před výsadbou namočit alespoň na 4 hodiny do nějaké takovéto lázně a to buď za použití nejprve kroku 1. s horkou vodou nebo jen máčení za pokojové teploty. Výrazně delší čas nedoporučuji, zejména u fazolí jim velmi brzy dojde kyslík a semena začnou kvasit, na to pozor. Po namočení se dají skladovat na nakličovací misce – do výsevu prostě nesmí oschnout.

· Osivo jednoletých rostlin vyséváme v co nejbrzčím termínu, aby semena stihla plně vyzrát.

· Naopak osivo dvouletých rostlin vyséváme v pozdějších termínech. Vegetativní časti, které budeme přezimovat, jsou pak méně napadány škůdci a celková vitalita v druhém roce růstu a vytváření semen je u těchto rostlin lepší (opět odkazuji na zmiňované knihy pana Dostálka).